Další hnojiva

Draselná hnojiva

Pro rostliny důležitým prvkem je také draslík. Příjem draslíku probíhá u rostlin v poměrně vysoké míře. Pro rostliny je draslík nezbytný při dýchání a fotosyntéze, při metabolismu sacharidů a dusíkovém metabolismu, na dělení buněk a na aktivitu enzymů. Zásadní vliv má draslík také na hospodaření s vodou v rostlinném těle. Přísun draslíku zajistíme pomocí hnojiv, v nichž je draslík obsažen jako hlavní živina spolu s dalšími biogenními prvky jako je bor, hořčík či vápník. Draselná hnojiva se vyrábí převážně z ložisek solí draselných. Ke vzniku těchto zdrojů dochází evaporací mořské vody, která je na zmíněné prvky velmi bohatá a způsobují její slanost až hořkost. Pro využití v podobě hnojiv se tyto soli rozemelou a poté rozpouštějí. Mezi nejznámější draselné soli patří karnalit (podvojná sůl chloridu draselného a hořečnatého), sylvinit (směs chloridu draselného a chloridu sodného), kainit (směs chloridu draselného a síranu hořečnatého) a také kainit, který je směsí kainit a chloridu sodného.

Vápenatá hnojiva

Hlavním zdrojem vápníku na výrobu vápenatých hnojiv jsou horniny hořečnato-vápenaté a vápenaté. Řada vápenatých hornin vznikl ze schránek mořských živočichů, jejichž pozůstatky lze ve struktuře horniny ještě mnohdy pozorovat. Vápenatá hnojiva lze podle formy vápníku v nich obsažené rozdělit na hnojiva s vápníkem uhličitanovým, síranovým, žíravým (hydroxid nebo oxid vápenatý) a křemičitanovým. Zdroje vápníku se aplikují přímo (po rozemletí) nebo po chemické úpravě, kterou může být pálení vápencových hornin nebo hašení vápna páleného. K příjmu vápníku u rostlin dochází v jeho dvoumocné formě, tedy ve formě kationtů vápenatých. Vápník je důležitý pro tvorbu kořenového systému a hraje také důležitou úlohu při řadě metabolických procesů rostliny. Jeho nedostatek se projevuje zastavením růstu kořenového balu a jeho postupným odehníváním . Co se týče ostatních částí rostlinného těla, dochází k blednutí listů a často dochází také zakřivení listů.

Tip: Vždy pečlivě zvažte, jaké hnojivo zvolit například pro živé ploty.

Hořečnatá hnojiva

Hořčík hraje nezastupitelnou úlohu při fotosyntéze rostlin. Je totiž středem molekuly chlorofylu, který je tvořen porfinovým jádrem s centrálním atomem hořčíku. Nedostatek hořčíku se projevuje různými formami chloróz a nekróz rostlinných pletiv. Z komerčních hořečnatých hnojiv jsou nejznámější preparáty s obchodními názvy Synmag, Demag, Kieserit či Hořká sůl.